Speciální objekt

Červená hlava II

Hlava jako téma umělecké tvorby je ve společném díle sklářských výtvarníků Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové takřka osudové. Od úvodní Hlavy-misky (1956) až po Hlavu T (1997) vzniklo přes třicet děl tohoto zaměření. Stěžejní plastikou v tomto ohledu
a současně předznamenáním dalšího uměleckého směřování byla
Hlava I z roku 1957. Toto dílo vzešlo ze soustředěného společného úsilí malíře Stanislava Libenského a sochařky Jaroslavy Brychtové a stalo se nejenom demonstrací nečekaných možností techniky taveného skla, ale svým způsobem i manifestem zcela výjimečné sklářské estetiky obou autorů. Hlava kruhová (později přejmenovaná na Šedou kompozici) z roku 1965 naznačila odklon od počátečního intimního pojetí plastik a otevřela prostor také pro rozměrnější díla s výraznou uměleckou i obsahovou výpovědí. Po řadě prací s geometrickou stylizací vzniklo koncem osmdesátých let několik plastik odrážejících stísněnou atmosféru totalitního režimu v tehdejší Československé socialistické republice. Vedle děl z cyklu Siluety města sem patří zejména plastiky z roku 1988 s názvy Mankurt, Výkřik a Červená hlava.

V závěru osmdesátých let působili Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou jako hostující pedagogové na sklářské škole v Pilchucku ve Spojených státech a v rámci výuky tu vytvořili plastiky Hlava ´89 a Hlava s vlasy. S ohledem na místo vzniku postrádají tato „americká“ díla mnohé z expresivního náboje předcházejících domácích prací obou autorů. Pod vlivem nové zkušenosti zhotovili po návratu domů Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou druhou variantu plastiky Červená hlava. Oproti té původní je i při obdobné stylizaci tvarově pozměněna, expresivní detail doznal mírného otupení v obrysech a je vyvážen lyrickým prvkem. Díky této proměně se stala Červená hlava II pro autory natolik stěžejním dílem, že se rozhodli tuto plastiku zařadit mezi své archivní práce. Aby ji neohrozilo případné poškození při zbytečné manipulaci, zůstala trvale uložena v rodinném depozitáři. Z tohoto důvodu nebyla Červená hlava II nikdy představena veřejnosti a má tudíž při letošní prezentaci v rámci Ceny Stanislava Libenského 2014 svou výstavní premiéru.

Mgr. Oldřich Palata, Severočeské museum v Liberci

LibenskyHlavaCervena (640x637)

Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová

Červená hlava II, 1988–1992

červené tavené sklo

výška 51 cm, šířka 85 cm, hloubka 31 cm 

majetek autorů