Porota

Helena Koenigsmarková, absolventka dějin umění na Filozofické fakulty UK, od ukončení studií pracuje v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze (od 1991 je jeho ředitelkou). Zastupuje UPM v mnoha profesních sdruženích, domácích i zahraničních, od 2014 předsedá komisi užitého umění a designu ICOM/ICDAD, je prezidentkou evropské společnosti Light and Glass, členkou výboru cen Czech Grand Design, čestného výboru Designblok, členem Umělecké rady UMPRUM a dalších. UPM je partnerem sympozií IGS, Bechyňského sympozia keramiky, Hutě František na Sázavě a obecně podporuje všechny zásadní akce v oboru, včetně ceny Stanislava Libenského.

Maja Heuer je zakladatelkou a ředitelkou švédského sklářského centra The Glass Factory, které tvoří muzeum s jednou z největších skandinávských sbírek skla a sklářská dílna. Centrum dlouhodobě spolupracuje s domácími i zahraničními umělci. Maja Heuer vystudovala dějiny umění a muzeologii na stockholmské univerzitě, specializuje se na současnou švédskou sklářskou tvorbu a umělecké řemeslo. Byla kurátorkou několika výstav, jež putovaly jak po Evropě, tak po Spojených státech. V současnosti je zapojena do mezinárodní spolupráce v rámci projektu The European Glass Context jako kurátorka pro oblast Skandinávie.

Erika Tada absolvovala v roce 2005 magisterské studium na Rochester Institute of Technology a v roce 2012 získala doktorát na Tokyo University of the Arts. Do svých poetických děl promítá své osobní zážitky a pocity prostřednictvím použití stěžejních předmětů, které asociují konkrétní prožitky. Zaměřuje se především na techniky pâte de verre a lité sklo. V roce 2001 ji Vetro Magazine označil za nejlepšího debutujícího umělce designového veletrhu SOFA Chicago, v roce 2005 vyhrála mezinárodní soutěžní studentskou výstavu v rámci australské GAS Conference. Absolvovala residenční pobyty v The Corning Museum of Glass, Pilchuck Glass School, Tacoma Museum of Glass, Hastings College a spolupráci se studiem UrbanGlass. Byla lektorkou v mnoha školách včetně Rochester Istitute of Technology, Pilchuck Glass School, Corning Museum of Glass, Bullseye Glass Company, Pittsburgh Glass Center a Jacksonville University. Její díla jsou vystavena v mnoha galeriích nejen ve Spojených státech, ale i v Japonsku. V současnosti vyučuje na Tokyo University of the Arts.

Charlie Parriott je americký umělec a umělecký poradce, žijící a pracující v Seattlu a v Praze. Od roku 1972 používá sklo ve svých komerčních pracích i uměleckých dílech. Je jedním z mála Američanů, kteří v osmdesátých letech studovali  na v Pilchuck Glass School  u legendárních českých sochařů prof. Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové a později s nimi i učili. V pozdějších letech zde vyučoval i s Michalem Machatem a Martinem Velíškem, v roce 2001 pak se Stanislavou Grebeníčkovou a Milanem Handlem. Po dvanácti letech, která strávil na stáži jakožto designér a kolorista pro Chihuly Studio v Seattlu, přesídlil do Tacomy, kde v Museum of Glass založil a vedl sklářskou huť.  V současné době Charlie buduje svou vlastní uměleckou kariéru a zároveň pokračuje v produkci náročných děl pro jiné umělce a společnosti. Je ve spojení s předními studii a výrobci skleněného vybavení, s nimiž vytváří objekty pro umělce, jako jsou Mike Kelley, Eric Fischl, Richard Jackson, Preston Singletary, Sherrie Levine a mnozí další. Je držitelem Fulbrightova stipendia a členem Národní umělecké společnosti.

Petr Nový je šéfkurátorem Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, redaktorem odborného časopisu Sklář a keramik a kurátorem Kuzebauch Gallery v Praze, zaměřené na umělecké sklo. Již téměř dvacet let se věnuje studiu a ochraně současného i historického skla a bižuterie. Je autorem mnoha tematických výstav, publikací i odborných článků. Jako odborný poradce též spolupracuje se známými výrobci skla a bižuterie, značkami Preciosa, Moser, Lasvit a Riedel.

Odborným garantem je Milan Hlaveš,  vedoucí sbírky skla, keramiky a porcelánu Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Působil v Národním technickém muzeu v Praze a v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Je spoluautorem více než čtyř desítek výstav, bezpočtu článků do odborných časopisů a členem mnoha soutěžních komisí.